O KUDLANKÁCH OBECNĚ

O kudlankách lze obecně říci, že se dají chovat při pokojové teplotě kolem 23°C a 50% vlhkosti.
Klasickými druhy jsou
Sphodromantis lineola nebo Sphodromantis viridis a jiné. Běžných, avšak nádherných druhů
kudlanek je celá řada:
Polyspilota griffinii, Stagmatoptera femoralis, Hierodula sp. Sumatra  ,,golden“,
Hierodula membranacea a mnohé, mnohé další.

 

Samozřejmě jsou i druhy, které vyžadují vyšší teploty či vlhkost. Mezi ně je možné zařadit kudlanky rodu Deroplatys desiccata, které napodobují suchý list. Některé druhy je třeba udržovat v suchu a vlhčit pouze nepatrně, například jen ráno a večer.
Mezi takové patří kudlanky
Idolomantis diabolica.

Večer se teplota kudlankám zpravidla snižuje a vlhkost naopak o něco zvýší. V podstatě jde o to, co nejvíce napodobit přírodní podmínky, typické pro původní domovinu kudlanky. Některé kudlanky (např. rodu Danuria cf. Barbozae, původem z Afriky) vydrží i velké extrémy – přílišné vlhko nebo sucho, či málo stravy – a zdají se být ideální pro začátečníky.
Přeci jen ale nechceme kudlanky trápit, spíš je chovat tak, aby byly co nejvíce spokojené.

V začátcích života kudlanek jsou pro jejich chov ideální speciálně upravené kelímky různých velikostí opatřené otvory.
Uvádí se, že mají mít prostor třikrát vyšší a dvakrát širší, než je aktuální velikost jejich obyvatele. Jde o to, aby se kudlanka
mohla vždy bezpečně vysvlékat nebo si pohodlně ulovit svou kořist. 

 

Pro vysvléknutí kudlanky je důležité umístit na ,,strop“ kelímku síťku například z perlinky, jelikož převážná většina druhů tráví nahoře nejvíce svého času. Některé druhy se špatně pohybují po hladkém povrchu anebo to vůbec neumějí. V tom případě umístíme perlinku či podobný materiál i na stěny kelímků. Pozor na plíseň! K pokrytí dna se nejlépe hodí odličovací tampónky, čisté a bez parfémů jsou z hlediska hygieny ideální. Je na nich vše vidět a v případě potřeby udržují i vlhkost. K manipulaci s živočichy a se vším možným se používají různé pomůcky k chovu.

 

Obecně lze říci, že samičky se vysvlékají desetkrát. Samečci pak mají o jeden svlek méně. Také si mohou přidat či ubrat jeden svlek, a to v závislosti na faktorech jako je teplota, vlhkost, strava a další. Samičky některých druhů mají svleků méně, osm nebo devět, také samečci mohou mít i o dva svleky méně než samička, například druh Deroplatys lobata. Po posledním svleku se kudlanka nazývá adultní.

 

Když se kudlanka vysvleče do dospělosti, což se pozná dle toho, že má již plně vyvinutá křidélka, může se umístit například
do
terária, insektária či plastové ubikace, upravené(ho) dle individuálních požadavků. Někdo používá například velké skleněné nádoby, fantazii se meze nekladou, hlavní je, aby bylo kudlance dobře. Nezapomeneme na umístění perlinky na ,,strop“
a v případě potřeby i na stěny, použít můžeme i
korek. Různé epifytní rostliny, nerosty či kořeny a korková kůra slouží nejen
k ozdobě terárií, kudlanka je využívá i k nakladení ootéky nebo se po nich pohybuje. Dobrým doplňkem jsou různé větve, které nesmějí plesnivět. Používá se bříza, vinná réva, černý bez, dub nebo jiné tvrdé, neplesnivějící dřeviny. Pozor na jehličnany, které mají pryskyřici, a tudíž nejsou vhodné. Na dno můžeme dle potřeb kudlanky umístit
různé druhy písku, kokosové drcené vlákno nebo drobné ozdobné kamínky, mechy a další různorodé materiály.

 

Aby kudlanky pokud možno co nejlépe prosperovaly, doporučuje se jim předkládat pestrou stravu, a proto jim nabízíme nejrůznější krmný hmyz. U některých druhů je to i nutností. Nejraději loví mouchy, ale z hlediska výživy jsou pro ně ideální
švábi. Dle mých zkušeností je jedním z nejlepších a nejbezpečnějších druhů Shelfordella tartara v různých velikostech. Dospělé kudlanky nepohrdnou sarančaty, nejvhodnější je asi saranče stěhovavá Locusta migratoria.

 

Nejmenší kudlanky krmíme octomilkami Drosophila melanogaster nebo o něco většími Drosophila hydei/funebris. Osvědčený způsob, jak octomilky ,,sesbírat´“, probíhá za pomoci trychtýře a zkumavky; tzv. krmná sada se používá na veškerý krmný hmyz menších rozměrů. Nad vanou se hmyz sklepe přes trychtýř do zkumavky a následně se dávkuje dle potřeby.
Stravu lze též zpestřit
červy, ale jen občas, jelikož jsou velmi tuční.

 

Ne všechny druhy kudlanek lze krmit cvrčky, ale v přiměřeném množství, když se strava obměňuje, jimi některé druhykudlanek můžeme nakrmit. Citlivé druhy kudlanek však po nich mohou i zemřít! Za všechny je příkladem nádherný druh
Idolomantis diabolica, kterému nelze v žádném případě cvrčky předložit! Cvrčci totiž často přenášejí infekce nebo mohou způsobovat jiné zažívací obtíže. Kudlanky rodu Rhombodera sp. ,,Ko Phayam“ po cvrčcích zvracejí, což jim rozhodně neprospívá. Proto je důležité si najít vhodného chovatele cvrčků, který má zdravý chov. Osobně používám mikro cvrčky, až po velikosti 1cm (cvrček domácí Acheta domesticus). A větším kudlankám, kterým cvrčci nevadí, podávám i cvrčky banánové Gryllus assimilis. Rozhodně je důležité se vyvarovat toho, aby cvrčci tvořili hlavní podíl stravy. O něco méně nebezpeční než cvrčci jsou švábi
druhu
Blaptica dubia. Nicméně ani ty některé druhy kudlanek moc dobře nesnášejí.

 

Velikost krmného hmyzu by měla obecně dosahovat asi třetinové velikosti kudlanky. Kudlanky jsou sice schopné ulovit i kořist téměř stejně velkou jako ony samy, ale nic se nemá přehánět a je třeba, aby si každý sám odpozoroval, co je pro jeho konkrétní kudlanku to nejlepší. Velikost krmného hmyzu je třeba pečlivě vybírat, aby se kudlanky nevystavovaly stresu nebo se dokonce samy nestaly potravou. Největší nebezpečí nastává, když se kudlanka svléká, v tu dobu je totiž nejvíce zranitelná. Zranit a dokonce i pozřít jí tehdy může hlavně cvrček...


Kudlanka před samotným svlekem již odmítá potravu. Krmný hmyz je nutné odstranit a nenechávat ho ani v její blízkosti.

V té době je dobré udržovat o něco vyšší vlhkost, aby se kudlance podařilo lépe svléknout. Pozor na ,,speciální“ druhy.

 

Toto období je pro kudlanky nejnáročnější, je dobré jí věnovat více pozornosti, ale pokud možno s ní nemanipulovat.
Když spadne a je ještě ve svlečce, lze jí zachránit tak, že ji zavěsíme zpět nahoru například izolepou anebo ji kolíčkem
připneme na rostlinu.

 

Pokud již vysvlečená kudlanka spadne a není schopná se ještě sama pohybovat, pomůžeme jí opatrně zpět nahoru, aby se chytila. Má-li již zdeformované končetiny z důvodu špatného svleku, lze jí krmit ručně z pinzety, dokud se nebude znovu svlékat, potom má totiž šanci, že po vysvléknutí bude opět v pořádku. To samé platí, když se jí utrhne nožička nebo tykadlo. V dospělosti jí ale již nedoroste.

 

Po vysvlečení se kudlanka tři až pět dní nekrmí a nechává se v klidu. Čím starší, tím delší pauza. To samé platí při běžném krmení, kdy malinké kudlanky krmíme jednou za dva až tři dny, a ty starší jednou za tři až pět dní i déle, a to vždy podle velikosti zadečku. Překrmováním můžeme kudlance zkrátit život nebo ji dokonce i zabít.

 

Kudlanky musejí také pít, a proto se jim musí rosit. Některé druhy mají rády i ovoce. Jsou to velmi kontaktní tvorové, ba dokonce učenliví a ve hmyzí říši opravdu dost výjimeční. Společnost člověka vyhledávají a dokonce i vyžadují, rozpoznají a mají rády toho, kdo se o ně stará. Obezřetnost je však na místě, přeci jen kudlanka je dravec, a to je třeba si vždy uvědomovat a nepřistupovat k nim bezhlavě...

 

Po určitém čase začne samička klást ootéku, ve které jsou uschována vajíčka. Tvar ootéky se liší podle druhu kudlanky. Za svůj život jich samička postupně naklade několik. Některé větší druhy jich zvládnou třeba i deset a více. Menší druhy méně, zhruba tak dvě, až pět ooték.

 

Pro ubikace ooték a k odchovu čerstvě narozených kudlanek slouží například speciálně upravené kyblíky nebo síťová insektária, která se mohou používat i k chovu dospělých kudlanek. O ootéky se musíme řádně starat, udržovat patřičnou teplotu a vlhkost.

 

Kudlanky mají proměnu nedokonalou, to znamená, že nemají larvální stádium a rodí se v podobě malé kudlanky, která se může od dospělé podoby lišit, někdy i dost zásadně. Třeba nymfy orchidejové kudlanky Hymenopus coronatus vypadají hned po narození skoro jako malincí mravenci a podobu mění až s dalším svlekem. Takto se v přírodě maskují. Podobných proměn je samozřejmě u různých druhů více. Co druh, to specifikum. Opět další rys, který dodává kudlankám na zajímavosti.

 

Aby se z ooték vyklubala mláďátka, musí se samička spářit se samečkem. Rozmnožování je pak specialitou chovu. Jak na to si musí přijít každý sám. Návody jsou různé, ale kdyby se mělo vše vyzradit, mohlo by se ztratit ono kouzlo chovu tak úžasných tvorů, jakými kudlanky bezesporu jsou.

 

Život kudlanky trvá obecně kolem jednoho roku. U větších druhů i rok a půl, případně i déle. A malé druhy žijí tak půl roku. Samečci mají život kratší než samičky. Čím menší druh, tím kratší životní cyklus.

 

Na závěr bych chtěl dodat, že nejsem specialista odborník, stále se mám co učit. Vždyť kudlanek, které se dají chovat,
je na 250 druhů, celkem se jich uvádí až okolo 2 500 druhů a další, nové se stále objevují.

 

Kudlanky mě neskutečně uchvátily a rozhodně je to moje srdeční záležitost, kterou bych ale nemohl naplňovat bez plné podpory mých nejbližších, za což jim patří můj nekonečný dík...

 

Všem tedy přeji jen ty nejhezčí zážitky s kudlankami a ať Vám v životě přinášejí velkou radost.

 

S potěšením a přátelským pozdravem,

 

Kudlanky-Miloš Janeček ;)

FOTKY Z MÉHO CHOVU

Sphodromantis lineola

Polyspilota griffinii

Stagmatoptera femoralis

Hierodula sp. Sumatra

Hierodula membranacea

Danuria cf. Barbozae

Deroplatys desiccata

Phyllocrania paradoxa

Rhombodera sp. ,,Ko Phayam"

Sphodromantis viridis

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zaobírám se chovem a následným prodejem kudlanek z vlastního chovu,
krmným hmyzem a výrobou kudlančích ubikací.
V podstatě všechno možné kolem kudlanek...
I breed and sell praying mantises, live feeder insects, I manufacture
terrariums for mantises... It's all about the mantis!

Kontakty:

  • tel
  • mail
+420 778 419 992
cutemantids

Adresa:

Miloš Janeček

Čacké 1276

Pardubice 5

530 02

IČ:

60901471

Veškerý obsah těchto stránek, včetně textu, grafiky, log, ikon, obrázků a fotografií (pokud to není výslovně uvedeno), je majetkem Miloše Janečka a je chráněn českými právními předpisy o ochraně autorských práv. Ke kompilaci (tedy výběru uspořádaní a seskupení) veškerého obsahu těchto stránek má výhradní právo Miloš Janeček
a tato kompilace podléhá ochraně podle českých předpisů o autorských právech. 

Jakékoli použití obsahu těchto stránek, včetně jejich reprodukce, duplikace, modifikace, distribuce, přenosu, republikace, prodeje, vystavování či provozování,
je přísně zakázáno bez svolení autora, kterým je Miloš Janeček

Autor respektuje práva k duševnímu vlastnictví třetích stran. Pokud se domníváte, že došlo k reprodukci Vašeho díla způsobem porušujícím autorská práva,
kontaktujte jej laskavě na adrese cutemantids@gmail.com.

Autor poskytuje tyto stránky "tak jak jsou" a nenese odpovědnost za jakékoli škody vzniklé v důsledku užívání těchto stránek,
ať už jde o náhradu škody přímou, nepřímou, náhodnou či následnou.

Autor si vyhrazuje právo kdykoliv měnit obsah těchto stránek.
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now